Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Čas ve filmu. Komparace koncepce Jana Mukařovského a Gillese Deleuze
Kadlecová, Vladimíra ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent)
1. Abstrakt Tématem mé diplomové práce je komparace koncepce uvažování o filmu z dvojí perspektivy. Půjde o porovnání jednak přístupu Jana Mukařovského, českého strukturalisty, který se, jako jeden z prvních v českém kontextu, začal časem ve filmu zabývat a dále přístupu Gillese Deleuze, který se zasloužil o nové pojímání obrazu-času ve filmu, nicméně se značným odstupem od Jana Mukařovského. Cílem bude objasnit, jakým způsobem zapadají pojetí Mukařovského a Deleuze do ostatních koncepcí pojímání času ve filmu, jaké byly vlivy dobových koncepcí času, z jakých zdrojů oba teoretici vycházeli, a také jaké filmy se staly základními východisky pro zkoumání času ve filmu. Metoda komparace bude rozdělena do třech aspektů, jakožto třech rovin porovnávání.
Karel Teige, Jan Mukařovský a Bohuslav Brouk jako teoretikové surrealismu
Kuchařová, Markéta ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá surrealistickým objektem a jeho reflexemi u českých teoretiků. V první části práce je představena problematika surrealistického objektu a subjekt-objektových vztahů v surrealismu. Představeno je zde Bretonovo filosofické uchopení surrealistického objektu, též jeho pojetí krize objektu. V rámci první části práce je nastíněna podstata nalezeného objektu, koncept křečovité krásy a Dalího paranoicko-kritická metoda jako jeden z dalších zdrojů surrealistické obraznosti. Druhá část práce se zaměřuje na reflexi předmětnosti surrealismu a na vztahy umění a skutečnosti v myšlení Jana Mukařovského. Třetí část práce konceptualizuje estetiku Bohuslava Brouka ve světle surrealismu. V této části je stručně naznačen rámec Broukova pojetí subjekt-objektových vztahů, též jeho interpretace surrealistického objektu. Poslední část naznačuje Teigeho pojetí surrealistické tvorby vzhledem ke zdrojům surrealistické obraznosti.
Role autora v uměleckém díle podle Jana Mukařovského se zaměřením na film
Lavická, Kristýna ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám rolí autora v uměleckém díle podle Jana Mukařovského se zaměřením na film. Nejprve popisuji Mukařovského pojetí uměleckého díla z pohledu strukturální estetiky. Mukařovský umělecké dílo považuje za autonomní znak, přičemž navazuje na koncepci znaku Ferdinanda de Saussura. Zároveň od něho přejímá dvojici pojmů langue a parole. V této práci vysvětluji Mukařovského základní pojmy estetická funkce, norma a hodnota. Rozebírám rozdíl mezi pojmy individuum a subjekt v umění a mezi pojmy záměrnost a nezáměrnost v umění. Popisuji Mukařovského pojetí autora uměleckého díla a porovnávám jej s dalšími autory, Umbertem Ecem, Rolandem Barthesem a Michelem Foucaultem. V práci charakterizuji historickou proměnu pojetí autora podle Mukařovského a přidávám i nové pojetí autora v kyberkultuře podle Pierra Lévyho. Dále ve své práci uvádím další autory, kteří se zabývají filmem jako druhem umění znakového charakteru. Konkrétně jimi jsou James Monaco a Jerzy Plaževski, které se nejprve pokusím propojit s myšlenkami Jana Mukařovského. Tito autoři mi slouží jako opora, protože Jan Mukařovský se konkrétně k roli autora ve filmu nevyjadřuje. Zaměřuji se na teorii víceúrovňového filmu Jaroslava Vančáta, který hovoří o třech rovinách filmu, na které se vždy podílí jiný autor. Zproblematizuji...
Drama "Jošicune mezi květy sakur". Minamoto no Jošicune jako stratég, dvořan a literární mýtus.
Ryndová, Jana ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Rumánek, Ivan (oponent) ; Hýbl, Ondřej (oponent)
Autorka si v rámci disertační práce klade za cíl představit hru Jošicune mezi květy sakur (Jošicune senbon zakura) jakožto unikátní dílo japonského dramatu, které se vyznačuje značnou komplexností a zaujímá výjimečné místo v korpusu japonské literatury. Třebaže uvedená hra je co do svého významu srovnatelná s díly zpracovávajícími známou legendu o čtyřiceti sedmi věrných róninech, není ve větší míře přeložena do západních jazyků. Jsou zde ovšem dvě výjimky: anglický překlad (Jones, Jr. 1993) a německý překlad (Klopfenstein 1982). Autorka při zpracovávání disertační práce vycházela ze srovnání těchto dvou překladů a z úplné verze původního textu (v podobě, ve které se text objevuje ve Sbírce textů divadla džóruri Takedy Izumoa a Namiki Sósukeho a ve Sbírce textů loutkového divadla džóruri Júdy Jošia). Záměrem autorky bylo zprostředkování jmenované hry české čtenářské a odborné veřejnosti. Interpretaci hry Jošicune mezi květy sakur autorka začíná výkladem historického pozadí, ze kterého vzešla legenda o vojevůdci Jošicunem z rodu Minamoto. Tento výklad zahrnuje Jošicuneho život od období nepokojů éry Heidži (1159) kdy se narodil do jeho smrti (1189). Dále se autorka soustředí na vývoj, kterým prošla Jošicuneho legenda v rámci vývoje japonské literarury. Dochází zde k posunu od dvorské literatury...
Heslo "Móda" v českých encyklopediích
Schambergerová, Lucie ; Hlobil, Tomáš (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent)
Bakalářská práce Heslo "Móda" v českých encyklopediích sleduje vývoj estetického hlediska hesla móda, a to od samotného jeho vzniku (tedy od první česky psané encyklopedie v roce 1866) až po dnešní dobu (tj. k heslu móda z roku 2001). Metodou se mi stala analýza vybraných encyklopedických hesel vytvořená na základě teorie estetické funkce, normy a hodnoty Jana Mukařovského a jeho zmínek o módě, které jsem podřadila pod vlastní termín estetické hledisko. Pro lepší orientaci jsem se rozhodla nejprve rozbory jednotlivých hesel móda shrnout do tabulky, ze které je vývoj, způsob tematizování a terminologická proměnlivost estetického hlediska lépe patrná. Práce se snaží odpovědět na tyto otázky: 1. Zda autor hesla rozlišuje módu-normu od módy-oděvu? 2. Jaké termíny použil pro tematizování estetického hlediska? 3. V jakých souvislostech se v hesle k estetickému hledisku módy dostává?
Čas ve filmu. Komparace koncepce Jana Mukařovského a Gillese Deleuze
Kadlecová, Vladimíra ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent)
1. Abstrakt Tématem mé diplomové práce je komparace koncepce uvažování o filmu z dvojí perspektivy. Půjde o porovnání jednak přístupu Jana Mukařovského, českého strukturalisty, který se, jako jeden z prvních v českém kontextu, začal časem ve filmu zabývat a dále přístupu Gillese Deleuze, který se zasloužil o nové pojímání obrazu-času ve filmu, nicméně se značným odstupem od Jana Mukařovského. Cílem bude objasnit, jakým způsobem zapadají pojetí Mukařovského a Deleuze do ostatních koncepcí pojímání času ve filmu, jaké byly vlivy dobových koncepcí času, z jakých zdrojů oba teoretici vycházeli, a také jaké filmy se staly základními východisky pro zkoumání času ve filmu. Metoda komparace bude rozdělena do třech aspektů, jakožto třech rovin porovnávání.
Pojem krásy v pojetí Jana Mukařovského a Stephena Coburna Peppera
KOŠAŘOVÁ, Markéta
Ve dvacátém století procházel pojem krásy, i vzhledem k vývoji umění, krizí. Byl buď zcela opouštěn, silně zužován nebo naopak značně rozšiřován. Bakalářská práce se zaměřuje na prozkoumání povahy a důvodu těchto změn v dílech dvou významných estetiků: Jana Mukařovského a Stephena Coburna Peppera. Základem práce bude komparace obou odlišných pojetí krásy.
Recepce díla Ferdinanda de Saussura v literárněvědném myšlení Pražského lingvistického kroužku.
PROCHÁZKOVÁ, Iveta
Tato bakalářská práce s názvem Recepce díla Ferdinanda de Saussura v literárněvědném myšlení Pražského lingvistického kroužku se zabývá základními lingvistickými tezemi F. de Saussura a jejich přijetím v rámci Pražského lingvistického kroužku. Tato práce je rozdělena do dvou částí: v první části jsou vysvětleny nejdůležitější pojmy F. de Saussura, druhá část je zaměřena na vyhledávání těchto pojmů v textech Romana Jakobsona a Jana Mukařovského. Cílem této bakalářské práce je analýza přístupu R. Jakobsona a J. Mukařovského k de Saussurovu dílu Kurs obecné lingvistiky, zejména v souvislosti s aplikací některých tezí na umělecké dílo.
Moderní architektura a pojem prostoru
MIKOLÁŠKOVÁ, Jana
V této práci se studentka bude zabývat pojmem prostoru, jak v otázce filosofie a psychologie, tak částečně i v literatuře, a zejména ve funkcionalistické architektuře, která se stala životním slohem 20. století. Dále se bude zabývat psychologicko-sociálními aspekty prostoru a poukáže na to, proč byla myšlenka funkcionalismu, ve své čistě technické formě, neudržitelná.
Role textu v dramatickém umění
DEMETER, Peter
Tato bakalářská práce se zabývá rolí a povahou textu v dramatickém umění, a také vztahem dramatického textu a divadelního představení. Záměrem práce je ukázat místo dramatického textu ve struktuře dramatického umění a prokázat důležitost scénických poznámek. Metoda komparace je v práci použita za účelem představení dramatického umění v kontextu české estetiky a sémiotiky divadla.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.